STŘEDNÍ BRDY Brdy podrobně a komplexně

O Středních Brdech

Vrch Praha a Padrťský rybník

Střední Brdy jsou souvisle zalesněnou oblastí (90% je les) Brdské vrchoviny zjednodušeně ohraničenou obcemi Skořice, Mirošov, Strašice, Zaječov, Chaloupky, Jince, Bratkovice, Obecnice, Láz, Nepomuk a Míšov. V podstatě se rozprostírají na ploše bývalého vojenského újezdu Brdy (VÚ Brdy, VVP Brdy či VVP Jince) o rozloze 260 km² a jedná se o jediné skutečné pohoří ve vnitrozemí Čech. Zdejší krajina je tvořena smrkovými monokulturami s minimálním vlivem "civilizace". Samota těchto hlubokých lesů byla totiž doposud chráněna díky zákazu vstupu veřejnosti a historicky také pro svoji nehostinnost.


Nejvyšším místem je vrch Tok s nadmořskou výškou 864,9 m a naopak nejnižším bodem je místo mezi obcí Dobřív a Ledným potokem (439 m). Nejvyšší místa ve Středních Brdech patří do chladné až vlhké oblasti s průměrnými ročními srážkami nad 800 mm a teplotou 5,5 °C. Pro Brdy jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími s výškovou členitostí 200 až 300 m. Označení Brdy vzniklo ze slovanského slova "brdo", které obecně označovalo protáhlý zalesněný kopec. Za první republiky se Brdy díky svým přírodním krásám staly kolébkou českého skautského a trampského hnutí. V roce 2006 zde trvale žilo 41 občanů a 1.1.2016 vznikla CHKO Brdy. I po tomto datu je však území nadále vedeno jako CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) a především ODOS (objekty důležité pro obranu státu), což by mělo Brdy ochránit před developerskými stavebními projekty apod.


Pro okolní obce a města jsou Střední Brdy především nepostradatelným zdrojem pitné vody.

Vody

Území Středních Brd zahrnuje přibližně 28 vodních toků a 30 nádrží a rybníků. Většina vod směřuje do tří povodí - na sever do Berounky a na jih do Otavy a povodí Úslavy. Bezpochyby nejznámější vodní plochou v celých Středních Brdech jsou Padrťské rybníky, které byly vytvořené v 16. století a vyskytuje se u nich řada chráněných rostlin a živočichů. Oba rybníky jsou schopné teoreticky zadržet 4.000.000 m³ vody a se svojí průměrnou nadmořskou výškou 640 m se jedná o nejvýše položené rybníky ve středních Čechách. Hořejší Padrťský rybník má rozlohu 115 ha, Dolejší Padrťský rybník o něco méně - 65 ha. Ve východní části směrem k Příbrami byla vybudována tři větší vodní díla spadající do povodí Litavky - nádrž Láz s korunou hráze ve výšce 643 m se začala stavět v roce 1818, nádrž Pilská s korunou hráze ve výšce 673 m se začala stavět v roce 1849 a nádrž Obecnice s korunou hráze ve výšce 566 m se začala stavět v roce 1962 k používání jako vodárenská nádrž pro Příbram. Mezi další vodní plochy patří Mlýnský rybník, Velký rybník, rybníčky pod Padrťskými rybníky, rybníček v Zadní Záběhlé, rybníčky u Baštiny, nádrž Jince/Velcí, nádrž Velcí II, nádrž u Boru, nádrž pod Jordánem, nádrž u Aliance, nádrž u Václavky, jezírko na Palcíři, rybník na PTS Kolvín a nádržka u Carvánky.


Z vodních toků na území Středních Brd je nejdelší a nejvydatnější Padrťský potok (Klabava) - pramení pod vrchem Praha a slouží i jako zdroj pitné vody. Když se podíváme na délku toku i mimo hranice Středních Brd, tak nejdelší povodí (629 km²) má Litavka, která pramení pod vrchy Malý Tok a Hradiště. Průzračná Reserva napájí pitnou vodou rokycanský vodovod z vodojemu U rybiček. Dalšími významnými toky jsou Třítrubecký a Albrechtický potok.

Fauna

Ve Středních Brdech můžeme narazit na celou řadu běžných, ale i vzácných živočichů, uveďme nějaké zástupce:

Čolek horský Korýši - rak kamenáč, rak říční, rak bahenní, listonoh letní
Mihule a ryby - mihule potoční, střevle potoční, vranka obecná, mřenka mramorovaná, pstruh obecný, plotice obecná, hrouzek obecný, okoun říční
Obojživelníci - mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý, skokan štíhlý, skokan ostronosý, skokan krátkonohý, skokan zelený, kuňka obecná, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená
Plazi - ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký, zmije obecná, užovka obojková
Ptáci - krkavec velký, výr velký, čáp černý, včelojed lesní, sýc rousný, kulíšek nejmenší, tetřev hlušec, orel mořský, orlovec říční, lednáček říční
Savci - plch zahradní, rejsek obecný, 11 druhů netopýrů, veverka obecná, ondatra pižmová, jelenec běloocasý, jelen lesní, daněk evropský, srnec obecný, prase divoké, muflon, zajíc obecný, rys ostrovid, norek americký, liška obecná, kolčava, hranostaj, kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní

Flora

Lesní dřeviny jsou z 64% zastoupeny smrkem, 14% tvoří buk, zbytek tvoří borovice, bříza, dub, jedle, jasan, javor, modřín a olše.

Rostliny: vranec jedlový, suchopýr uzkolistý, úpolín evropský, žebrovice různolistá, vemeníček zelený, vranec jedlový, chrastavec lesní, zimolez černý, plavuň pučivá, černýš lesní, devětsil bílý, rohozec trojlaločný, ploník bledoštětiný, lesklec čeřitý, udatna lesní, řeřišničník Hallerův, žluťucha orlíčkolistá, růže alpská, vrbina hajní, mařinka psí, skalník celokrajný, jetel horský, naprstník červený, dřípatka horská, áron škvrnitý, kokořík přeslenitý, korálice trojklanná, mečík střechovitý a mnoho dalších.

Vojenství

Vojenský výcvikový prostor Brdy vznikl dne 19.2.1926 a od roku 1950 je vojenským újezdem. Zákaz vstupu pro veřejnost platil od roku 1940-1945 a 1950-2016, v roce 2007 byly zpřístupněny okrajové části a v roce 2016 většina území.


Za první republiky bylo vybudováno celkem šest cílových ploch – Jordán (rok 1930), Bahna, Brda, Padrť, Kolvín a Tok. Vzniklo několik zkušebních opevnění a objektů (pozorovatelny, strojovny, srub CE Jordán ad.)


Během druhé světové války byl brdský vojenský prostor využíván fašisty pod názvem Trupppenübungsplatz Kammwald a byl přísně střežen. Došlo mimo jiné k vybudování radiolokačního zařízení a kasáren na vrchu Praha, betonového letiště pod Hejlákem, nových cvičišť, zodolněných pozorovatelen a strojoven tzv. pixlí, pracovních táborů a v neposlední řadě k rozšíření hranic vojenského prostoru (Skořice, Kolvín, Štítov, Myť ad.).


Za vlády kumunistického režimu (1948 - 1989) byl prostor hojně využíván a hlídán. Okolo roku 1960 byl vybudován stále utajovaný podzemní objekt v údolí potoka Reserva. Od roku 1968 byl obýván sovětskou armádou areál Javor 51 mezi obcemi Borovno a Míšov. Ve dvou podzemních bunkrech byly skladovány ostré hlavice pro raketové komplety 311. těžké dělostřelecké brigády z Jinců. Od roku 1977 byla využívána střelnice PTS Kolvín a Padrť a o rok později i pěchotní střelnice Velcí.


Střední Brdy v tabulce

NEJVYŠŠÍ VRCHOLY:

1.) Tok 865 m

2.) Praha 862 m

3.) Malý Tok 844 m

4.) Hradiště 840 m

5.) Brdce 839 m

6.) Koruna 837 m

7.) Jordán 826 m

8.) Paterák 814 m

HLAVNÍ TOKY:

1.) Padrťský potok (Klabava)

2.) Reserva

3.) Třítrubecký potok

4.) Litavka

5.) Obecnický potok

6.) Ledný potok

7.) Červený potok

8.) Albrechtický potok

VODNÍ NÁDRŽE:

1.) Hořejší Padrťský rybník

2.) Dolejší Padrťský rybník

3.) Pilská vodní nádrž

4.) Octárna

5.) Láz

6.) Mlýnský rybník

7.) Velký rybník

8.) Nádrž Jince/Velcí

HLAVNÍ OBJEKTY:

1.) Pěchotní srub CE Jordán

2.) Lovecký zámeček Tři trubky

3.) Meteorologický radar Praha

4.) Zřícenina Valdek

5.) U Němých

6.) Objekt Javor 51

7.) Pozorovatelny na Brdě

8.) Vodojem U Rybiček

HISTORICKÁ DATA:

1.) 1381 - vznik obce Kolvín

2.) 1565 - vznik obce Padrť

3.) 1730 - vznik obce Záběhlá

4.) 1926 - vznik voj. prostoru

5.) 1950 - vystěhování obyvatel

6.) 1950 - vznik voj. újezdu

7.) 2007 - otevření okraj. částí

8.) 2016 - otevření veřejnosti



Na následujících fotografiích je zachyceno několik zajímavých míst ve Středních Brdech, o kterých se mluví nejčastěji.

Carvánka
Carvánka
Dolejší padrťský rybník
Padrťské rybníky
Bahna
Bahna
Padrťské pláně
Padrťské pláně
Tok
Tok
Jordán
Jordán
Padrťský potok
Padrťský potok
Roviny
Na Rovinách
Lovecký zámeček Tři trubky
Lovecký zámeček Tři trubky
Dopadová plocha Brda
Dopadová plocha Brda
Vrch Praha s meteoradarem
Vrch Praha s meteoradarem
Valdek
Valdek